| novinky |
| členové kapely |
| historie |
| diskografie |
| videografie |
| recenze |
| rozhovory |
| koncerty a turné |
| fotogalerie |
| download |
| odkazy |
| informace o webu |
| diskuzní fórum |
| tributní projekt BG |
Touched By The Crimson King
Přátelství těch dvou se táhne už léta. Společné turné BLIND GUARDIAN a ICED EARTH sblížilo Hansiho Kürsche a Jona Schaffera natolik, že jsou od té doby nejen v pravidelném kontaktu, ale dokonce spřádají společné hudební plány. První (a do letoška i poslední) hmatatelný výsledek jejich spolupráce mohla veřejnost zaznamenat v roce 2000, kdy se na trhu s velkou pompou objevil debut projektu DEMONS & WIZARDS. Deska to byla obdivuhodná. Fanoušci obou protagonistů dostali přesně to, po čem toužili, a bezejmenná nahrávka se postupem času stala téměř power-metalovým kultem. DEMONS & WIZARDS posléze absolvovali několik koncertů, pak se nad nimi ale zavřela voda. Otázky na následovníka úspěšné prvotiny se staly evergreenem každého rozhovoru s Kürschem či Schafferem, novináři se však většinou dočkali jen odpovědi o "skutečně velmi nabitém kalendáři". Poté co BG vydali dlouho připravovaný živák a IE své první album s Owensem u mikrofonu, se ale čas na přípravu dvojky DEMONS & WIZARDS přece jen našel. Jon Schaffer překonal zdravotní potíže, kvůli nimž IE museli zrušit loňské evropské turné, a s vervou sobě vlastní se v létě pustil do komponování nového materiálu. Ani Hansi nelenil. S producentem Charliem Bauerfeindem pracoval na předprodukci skladeb, které mu Jon postupně z Ameriky posílal. Když bylo vše připraveno, oba se společně s Rubinem Drakem (basa), Bobbym Jarzombekem (bicí) a Jimem Morrisem (produkce) na dva měsíce zavřeli do proslulých Morrisound studií a začali makat na výsledném produktu. Ten slyší na jméno Touched By The Crimson King a už několik dní se vyhřívá v music shopech na obou stranách planety. Je tedy nevyšší čas na jeho hodnocení. Ani po Hansim, ani po Jonovi, nikdo nemůže chtít, aby se hudebně změnili. Novinka DEMONS & WIZARDS je tak znovu přesně tím, co se od jejich spojení dalo očekávat. Otvírák Crimson King začíná riffem, který jako by vypadl ze slavného alba ICED EARTH "Night Of The Stormrider". Zvláštní, Scharfferovi riffy se v podstatě na každém albu opakují, přesto budou strhující, i kdyby je jejich autor zahrál na banjo. Pak přichází na řadu Hansi. Je potěšitelné, že ani s přibývajícím věkem neztrácejí jeho hlasivky na síle. Refrén, který by mohl zdobit kdejakou píseň jeho domovské kapely, zvládá s naprostou bravurou. Úvodní skladba ale přece jen v něčem lehce překvapí. Uprostřed se skrývá poklidná akustická pasáž, která na desce není zdaleka jediná. Oproti debutu tedy DEMONS & WIZARDS vsadili na častější střídání nálad, což je alespoň pro mě velmi příjemné zjištění. Album tak na jedné straně obsahuje ostřejší kousky jako Terror Train (co předvádí v této skladbě Jarzombek, to je parádní), Dorian (další z léty prověřených Shcafferových riffů, tentokrát z dob "Burnt Offerings") nebo The Gunslinger (po klidném začátku se píseň zlomí v nádhernou dvoukopákovou palbu), na opačném pólu se pak objevují pomalejší věci typu Seize The Day, Wicked Witch a Down Where I. Podobně atmosférické záležitosti se sice vyskytovaly i na debutu, nikoli ovšem v takové míře. Já se jim vůbec nebráním, taková Down Where I je pro mě vrcholem alba. Ještě pár slov k textům. Hansi se v několika textech se znovu vrátil ke svému oblíbenému Stephenu Kingovi. Po písních BLIND GUARDIAN Tommyknockers, Somewhere Far Beyond a dalších tu tedy znovu máme několik námětů od tohoto amerického mistra hororů. O albu sice nelze hovořit jako o koncepčním, dějové propojení mezi některými písněmi je nicméně víc než zřetelné. Na závěr si neodpustím jedno rýpnutí. Poslední píseň Immigrant Song (cover od LED ZEPPELIN) je na desce zcela zbytečná. Album si dle mého názoru zasloužilo důstojnější vyvrcholení. Pokud Schafferovi tento kousek zůstal z práce na tributním počinu "Tributes To The Gods", mohl ho rozhodně využít jinak než ho cpát na desku, do které koncepčně vůbec nezapadá. Ale to jen tak na okraj. Extrémně pozitivní dojem z Touched By The Crimson King mi ani na toto závěrečné klopýtnutí nemá šanci zkazit. Kürsch s Schafferem znovu názorně demonstrovali, že na co sáhnou, to se obratem mění v powermetalovou klasiku. Druhá deska DEMONS & WIZARDS by proto neměla chybět ve sbírce nikoho, kdo tuto stále vzrušující hudební odnož vyznává.
Hodnocení: 5.5/6
Náraz a pád. Přesně tak na mě působí nová deska DEMONS & WIZARDS. Úvod alba (cca 30 vteřin) vás doslova posadí na kostrč, abyste se po devíti původních kompozicích a jedné LEDZEP předělávce dostali k tomu, že Hansi Kürsch opět předvedl fantastické vokální představení, jen škoda, že Jona Schaffera už někdo těžko předělá. Z jeho riffového kulometného hnízda to zase sviští pekelnou frekvencí, ale je slyšet, že se od své domovské ledové země těžko odlučuje. Fanoušci BLIND GUARDIAN i ICED EARTH však mohou vzít prodejny útokem, mě by jen zajímalo, co by se s DEMONS & WIZARDS stalo, kdyby je dostal do rukou takový Roy Z nebo Andy Sneap.
Hodnocení: 5/6
Mix hudebních nálad ICED EARTH a BLIND GUARDIAN působí znovu plnou silou. Oba protagonisté se ale nemusí držet formulí, které do jisté míry ohraničují styl jejich vlastních skupin a tak nové album DEMONS & WIZARDS přetéká power metalovými náladami, jaké najdete pouze na obou albech tohoto svébytného projektu. Nasávat je můžete bez obav, že vás omrzí.
Hodnocení: 5/6
Autor: David Plšek, Jan Kozák, Karel Balčirák
Zdroj: Spark (7/2005)
Touched By The Crimson King
Dlouhá čekací pětiletka je konečně u konce. Společný projekt dvou metalových titánů, Hansiho Kürsche a Jona Schaffera našel konečně kompletní podobu v pořadí druhém kotoučku a myslím, že nejen já jsem s napětím očekával jaký bude. Pointu si tentokrát prozradíme předem. Je úplně stejný jako debutové album. Nebo alespoň hodně podobný. Změny jsou pouze kosmetické a nedá mi to, abych se nezastavil hned u té, která je nejvíc na očích. Už jsem v hudebním průmyslu viděl leccos, ale to, co zdobí novinkový kotouček DEMONS & WIZARDS, je opravdu k vidění jen málokdy (většinou na obalech CANNIBAL CORPSE). Vážně nechápu, jak si tak zkušení hudební harcovníci, kteří z domovských kapel už dávno musí vědět, že obal desky má nezanedbatelný podíl na počtu prodaných kusů alba, můžou dát do štítu tak naprosto infantilní odpuzující obrázek, jakým vyzdobili aktuální kolekci. Horší booklet už měli snad jen původní vydání prvních dvou desek ICED EARTH a jedna tématicky i názvově velmi podobná šlápota z pera URIAH HEEP, nesoucí jméno "Demons and Wizards". Vůbec by mi nevadilo, kdyby si hoši vzali z této desky krapítek hudební inspirace. Ale proč proboha takovouhle hrůzu? Ani bych se nedivil, kdyby taťkové nechali namalovat booklet své ratolesti a dosáhli lepšího výsledku (pokud se tak tedy nestalo v tomto případě). A nic nepomůže ani když se v digipacku obarví na modro.
Musím říct, že po traumatickém pohledu na booklet jsem byl tak vyděšený, že jsem na dobro přestal věřit, že by se snad mohlo ještě jednat o dobrou hudbu. Jen díky opatrnému oťukávacímu poslechu jsem se začal polehoučku nořit do víru kytar tvrdých a přetvrzených. Úvodní riffový holocaust se sekanými vokálními chóry ve stylu NIGHTWISH působí v uších jako rozvodněná řeka a jestli si něco opravdu zaslouží značku power metal, je to kromě produkce NEVERMORE i materiál z dílny DEMONS & WIZARDS. Zapomeňte na roztomilé kytarové pidlikání ala IRON MAIDEN či BLIND GUARDIAN. Je dobře známo, že Jon je velký rokér, pro něhož je jediným smyslem života drhnutí. Pravda, ne každý rokér to drhne stejně. Někteří drhnou podlahu (valná většina – nezřídka vlastními ústy), několik málo kytaru a někteří zoufalí dokonce i manželku. Jon je naštěstí chlapák na správném místě, a tak drhne hlavně tu kytaru. A to docela razantně. Kromě drsných riffů si toho v hudbě DEMONS & WIZARDS opravdu moc neužijete, sem tam skrze hustý propletenec sice probleskne i něco na způsob melodie, ale to jen tak na okraj. Melodické cítění tu má totiž takřka výhradně na starosti roztomilý medvídek Hansi Kürsch, kočírující běsnícího černého oře svým mnohotvarým vokálem. A že mu to jde. Tenhle čarozpěvný helmut je zcela jasným vítězem německé superstar roku 1998. Ambice má ovšem mnohem větší. Kromě toho, že je ze špičky speed metalových zpěváků naprosto nejvíc k pošušňání, umí třeba i zpívat na živo sbory pětihlasem a koutkem úst ještě v pohodě udržet hlavní vokální linku... a to už se počítá. Leč zde toho naštěstí využívá velmi skromně až decentně. Na jeho poměry. Situaci z poslední desky BLIND GUARDIAN, kdy jste osamocený vokál zaslechli v uragánu sborů tak ve třech větách za sedmi minut skladby, se naštěstí neopakuje. Tak trochu speciální pozici mají DEMONS & WIZARDS ve vztahu k poloakustickým ploužákům, na který mají enormní talent. Bohužel však musím říct, že Fiddler on the Green z první desky zůstal nepřekonán. I když je fakt, že nepřijdete o mírně ledově načichlou Love´s Tragedy Asunder, která mu jakž tak alespoň občas přišlápne patu. A kupodivu není jediná, když se hudba zrovna nezmítá v démonických riffoidních kaskádách, kouzlí Hansi za doprovodu Jonovy španělky a deseti doplňkových variant svého hlasu víc než zdařile.
Musím říct, že to, co po prvním poslechu nebylo zdaleka jasné, je po několika málo více samozřejmostí. Touched By The Crimson King mě totiž časem docela draplo. A přestože není extra velkým hudebním výkvětem, nemělo by snad nikoho urazit. Aktuální album je zkrátka trochu magické a démonicky tvrdé. Fakt to hustě drhnou. Když o tom teď tak přemýšlím…nechtěl bych být Jonova manželka.
Hodnocení: 7/10
Kovoví kumštýři Jon Schaffer a Hansi Kürsch podruhé. Kdo by si byl býval myslel, že se na „Touched By The Crimson King“ mohou vytasit s něčím jiným, než s jiskřivým pokračováním power speed metalového vyprávění, načnutého na eponymním debutu z r. 2000, ten je nejspíš pěkný bloud. Společná tvorba těchhle dvou výjimečných person má totiž natolik svojský a zároveň relativně originální nádech, že jí zřejmě není nikdy dost, obzvláště když démoni a čarodějové (alespoň prozatím) striktně dodržují normu jednoho řadového alba jedenkráte za pět let. Z povedené novinky, která z výše uvedených důvodů stojí za nejeden poslech, nejvýše vyčnívají úvodní věc Crimson King a bezesporu jedna z "nejpowermetalovějších" skladeb co znám, ultrarychlá a velmi naléhavá „Terror Train“. Ale to už snad jen tak pro pořádek.
Hodnocení: 8/10
Co říct k druhé desce pánů Shaffera a Kürsche? Snad že je předvídatelná, což se určitě všeobecně očekávalo, že definitivně potvrdila bludný skladatelský kruh pana "tududutu-tududu" riffostrůjce a že ani odlišné pojetí pěveckých "guardiánovských" linek kompoziční bezradnost příliš nevytrhlo. Pravda, je to o chlup lepší než poslední ICED EARTH, ale skutečně jen o chlup...
Hodnocení: 6/10
Autor: Louža, Louis, Darkmoor
Zdroj: Metalopolis.net
Přátelství těch dvou se táhne už léta. Společné turné BLIND GUARDIAN a ICED EARTH sblížilo Hansiho Kürsche a Jona Schaffera natolik, že jsou od té doby nejen v pravidelném kontaktu, ale dokonce spřádají společné hudební plány. První (a do letoška i poslední) hmatatelný výsledek jejich spolupráce mohla veřejnost zaznamenat v roce 2000, kdy se na trhu s velkou pompou objevil debut projektu DEMONS & WIZARDS. Deska to byla obdivuhodná. Fanoušci obou protagonistů dostali přesně to, po čem toužili, a bezejmenná nahrávka se postupem času stala téměř power-metalovým kultem. DEMONS & WIZARDS posléze absolvovali několik koncertů, pak se nad nimi ale zavřela voda. Otázky na následovníka úspěšné prvotiny se staly evergreenem každého rozhovoru s Kürschem či Schafferem, novináři se však většinou dočkali jen odpovědi o "skutečně velmi nabitém kalendáři". Poté co BG vydali dlouho připravovaný živák a IE své první album s Owensem u mikrofonu, se ale čas na přípravu dvojky DEMONS & WIZARDS přece jen našel. Jon Schaffer překonal zdravotní potíže, kvůli nimž IE museli zrušit loňské evropské turné, a s vervou sobě vlastní se v létě pustil do komponování nového materiálu. Ani Hansi nelenil. S producentem Charliem Bauerfeindem pracoval na předprodukci skladeb, které mu Jon postupně z Ameriky posílal. Když bylo vše připraveno, oba se společně s Rubinem Drakem (basa), Bobbym Jarzombekem (bicí) a Jimem Morrisem (produkce) na dva měsíce zavřeli do proslulých Morrisound studií a začali makat na výsledném produktu. Ten slyší na jméno Touched By The Crimson King a už několik dní se vyhřívá v music shopech na obou stranách planety. Je tedy nevyšší čas na jeho hodnocení. Ani po Hansim, ani po Jonovi, nikdo nemůže chtít, aby se hudebně změnili. Novinka DEMONS & WIZARDS je tak znovu přesně tím, co se od jejich spojení dalo očekávat. Otvírák Crimson King začíná riffem, který jako by vypadl ze slavného alba ICED EARTH "Night Of The Stormrider". Zvláštní, Scharfferovi riffy se v podstatě na každém albu opakují, přesto budou strhující, i kdyby je jejich autor zahrál na banjo. Pak přichází na řadu Hansi. Je potěšitelné, že ani s přibývajícím věkem neztrácejí jeho hlasivky na síle. Refrén, který by mohl zdobit kdejakou píseň jeho domovské kapely, zvládá s naprostou bravurou. Úvodní skladba ale přece jen v něčem lehce překvapí. Uprostřed se skrývá poklidná akustická pasáž, která na desce není zdaleka jediná. Oproti debutu tedy DEMONS & WIZARDS vsadili na častější střídání nálad, což je alespoň pro mě velmi příjemné zjištění. Album tak na jedné straně obsahuje ostřejší kousky jako Terror Train (co předvádí v této skladbě Jarzombek, to je parádní), Dorian (další z léty prověřených Shcafferových riffů, tentokrát z dob "Burnt Offerings") nebo The Gunslinger (po klidném začátku se píseň zlomí v nádhernou dvoukopákovou palbu), na opačném pólu se pak objevují pomalejší věci typu Seize The Day, Wicked Witch a Down Where I. Podobně atmosférické záležitosti se sice vyskytovaly i na debutu, nikoli ovšem v takové míře. Já se jim vůbec nebráním, taková Down Where I je pro mě vrcholem alba. Ještě pár slov k textům. Hansi se v několika textech se znovu vrátil ke svému oblíbenému Stephenu Kingovi. Po písních BLIND GUARDIAN Tommyknockers, Somewhere Far Beyond a dalších tu tedy znovu máme několik námětů od tohoto amerického mistra hororů. O albu sice nelze hovořit jako o koncepčním, dějové propojení mezi některými písněmi je nicméně víc než zřetelné. Na závěr si neodpustím jedno rýpnutí. Poslední píseň Immigrant Song (cover od LED ZEPPELIN) je na desce zcela zbytečná. Album si dle mého názoru zasloužilo důstojnější vyvrcholení. Pokud Schafferovi tento kousek zůstal z práce na tributním počinu "Tributes To The Gods", mohl ho rozhodně využít jinak než ho cpát na desku, do které koncepčně vůbec nezapadá. Ale to jen tak na okraj. Extrémně pozitivní dojem z Touched By The Crimson King mi ani na toto závěrečné klopýtnutí nemá šanci zkazit. Kürsch s Schafferem znovu názorně demonstrovali, že na co sáhnou, to se obratem mění v powermetalovou klasiku. Druhá deska DEMONS & WIZARDS by proto neměla chybět ve sbírce nikoho, kdo tuto stále vzrušující hudební odnož vyznává. Hodnocení: 5.5/6
Náraz a pád. Přesně tak na mě působí nová deska DEMONS & WIZARDS. Úvod alba (cca 30 vteřin) vás doslova posadí na kostrč, abyste se po devíti původních kompozicích a jedné LEDZEP předělávce dostali k tomu, že Hansi Kürsch opět předvedl fantastické vokální představení, jen škoda, že Jona Schaffera už někdo těžko předělá. Z jeho riffového kulometného hnízda to zase sviští pekelnou frekvencí, ale je slyšet, že se od své domovské ledové země těžko odlučuje. Fanoušci BLIND GUARDIAN i ICED EARTH však mohou vzít prodejny útokem, mě by jen zajímalo, co by se s DEMONS & WIZARDS stalo, kdyby je dostal do rukou takový Roy Z nebo Andy Sneap.
Hodnocení: 5/6
Mix hudebních nálad ICED EARTH a BLIND GUARDIAN působí znovu plnou silou. Oba protagonisté se ale nemusí držet formulí, které do jisté míry ohraničují styl jejich vlastních skupin a tak nové album DEMONS & WIZARDS přetéká power metalovými náladami, jaké najdete pouze na obou albech tohoto svébytného projektu. Nasávat je můžete bez obav, že vás omrzí.
Hodnocení: 5/6
Autor: David Plšek, Jan Kozák, Karel Balčirák
Zdroj: Spark (7/2005)
Touched By The Crimson King
Dlouhá čekací pětiletka je konečně u konce. Společný projekt dvou metalových titánů, Hansiho Kürsche a Jona Schaffera našel konečně kompletní podobu v pořadí druhém kotoučku a myslím, že nejen já jsem s napětím očekával jaký bude. Pointu si tentokrát prozradíme předem. Je úplně stejný jako debutové album. Nebo alespoň hodně podobný. Změny jsou pouze kosmetické a nedá mi to, abych se nezastavil hned u té, která je nejvíc na očích. Už jsem v hudebním průmyslu viděl leccos, ale to, co zdobí novinkový kotouček DEMONS & WIZARDS, je opravdu k vidění jen málokdy (většinou na obalech CANNIBAL CORPSE). Vážně nechápu, jak si tak zkušení hudební harcovníci, kteří z domovských kapel už dávno musí vědět, že obal desky má nezanedbatelný podíl na počtu prodaných kusů alba, můžou dát do štítu tak naprosto infantilní odpuzující obrázek, jakým vyzdobili aktuální kolekci. Horší booklet už měli snad jen původní vydání prvních dvou desek ICED EARTH a jedna tématicky i názvově velmi podobná šlápota z pera URIAH HEEP, nesoucí jméno "Demons and Wizards". Vůbec by mi nevadilo, kdyby si hoši vzali z této desky krapítek hudební inspirace. Ale proč proboha takovouhle hrůzu? Ani bych se nedivil, kdyby taťkové nechali namalovat booklet své ratolesti a dosáhli lepšího výsledku (pokud se tak tedy nestalo v tomto případě). A nic nepomůže ani když se v digipacku obarví na modro.
Musím říct, že po traumatickém pohledu na booklet jsem byl tak vyděšený, že jsem na dobro přestal věřit, že by se snad mohlo ještě jednat o dobrou hudbu. Jen díky opatrnému oťukávacímu poslechu jsem se začal polehoučku nořit do víru kytar tvrdých a přetvrzených. Úvodní riffový holocaust se sekanými vokálními chóry ve stylu NIGHTWISH působí v uších jako rozvodněná řeka a jestli si něco opravdu zaslouží značku power metal, je to kromě produkce NEVERMORE i materiál z dílny DEMONS & WIZARDS. Zapomeňte na roztomilé kytarové pidlikání ala IRON MAIDEN či BLIND GUARDIAN. Je dobře známo, že Jon je velký rokér, pro něhož je jediným smyslem života drhnutí. Pravda, ne každý rokér to drhne stejně. Někteří drhnou podlahu (valná většina – nezřídka vlastními ústy), několik málo kytaru a někteří zoufalí dokonce i manželku. Jon je naštěstí chlapák na správném místě, a tak drhne hlavně tu kytaru. A to docela razantně. Kromě drsných riffů si toho v hudbě DEMONS & WIZARDS opravdu moc neužijete, sem tam skrze hustý propletenec sice probleskne i něco na způsob melodie, ale to jen tak na okraj. Melodické cítění tu má totiž takřka výhradně na starosti roztomilý medvídek Hansi Kürsch, kočírující běsnícího černého oře svým mnohotvarým vokálem. A že mu to jde. Tenhle čarozpěvný helmut je zcela jasným vítězem německé superstar roku 1998. Ambice má ovšem mnohem větší. Kromě toho, že je ze špičky speed metalových zpěváků naprosto nejvíc k pošušňání, umí třeba i zpívat na živo sbory pětihlasem a koutkem úst ještě v pohodě udržet hlavní vokální linku... a to už se počítá. Leč zde toho naštěstí využívá velmi skromně až decentně. Na jeho poměry. Situaci z poslední desky BLIND GUARDIAN, kdy jste osamocený vokál zaslechli v uragánu sborů tak ve třech větách za sedmi minut skladby, se naštěstí neopakuje. Tak trochu speciální pozici mají DEMONS & WIZARDS ve vztahu k poloakustickým ploužákům, na který mají enormní talent. Bohužel však musím říct, že Fiddler on the Green z první desky zůstal nepřekonán. I když je fakt, že nepřijdete o mírně ledově načichlou Love´s Tragedy Asunder, která mu jakž tak alespoň občas přišlápne patu. A kupodivu není jediná, když se hudba zrovna nezmítá v démonických riffoidních kaskádách, kouzlí Hansi za doprovodu Jonovy španělky a deseti doplňkových variant svého hlasu víc než zdařile.
Musím říct, že to, co po prvním poslechu nebylo zdaleka jasné, je po několika málo více samozřejmostí. Touched By The Crimson King mě totiž časem docela draplo. A přestože není extra velkým hudebním výkvětem, nemělo by snad nikoho urazit. Aktuální album je zkrátka trochu magické a démonicky tvrdé. Fakt to hustě drhnou. Když o tom teď tak přemýšlím…nechtěl bych být Jonova manželka.
Hodnocení: 7/10
Kovoví kumštýři Jon Schaffer a Hansi Kürsch podruhé. Kdo by si byl býval myslel, že se na „Touched By The Crimson King“ mohou vytasit s něčím jiným, než s jiskřivým pokračováním power speed metalového vyprávění, načnutého na eponymním debutu z r. 2000, ten je nejspíš pěkný bloud. Společná tvorba těchhle dvou výjimečných person má totiž natolik svojský a zároveň relativně originální nádech, že jí zřejmě není nikdy dost, obzvláště když démoni a čarodějové (alespoň prozatím) striktně dodržují normu jednoho řadového alba jedenkráte za pět let. Z povedené novinky, která z výše uvedených důvodů stojí za nejeden poslech, nejvýše vyčnívají úvodní věc Crimson King a bezesporu jedna z "nejpowermetalovějších" skladeb co znám, ultrarychlá a velmi naléhavá „Terror Train“. Ale to už snad jen tak pro pořádek.
Hodnocení: 8/10
Co říct k druhé desce pánů Shaffera a Kürsche? Snad že je předvídatelná, což se určitě všeobecně očekávalo, že definitivně potvrdila bludný skladatelský kruh pana "tududutu-tududu" riffostrůjce a že ani odlišné pojetí pěveckých "guardiánovských" linek kompoziční bezradnost příliš nevytrhlo. Pravda, je to o chlup lepší než poslední ICED EARTH, ale skutečně jen o chlup...
Hodnocení: 6/10
Autor: Louža, Louis, Darkmoor
Zdroj: Metalopolis.net
diskografie alba 
diskografie singly diskografie covery a tributy diskografie sólo projekty