| novinky |
| členové kapely |
| historie |
| diskografie |
| videografie |
| recenze |
| rozhovory |
| koncerty a turné |
| fotogalerie |
| download |
| odkazy |
| informace o webu |
| diskuzní fórum |
| tributní projekt BG |
Hansi pro Spark (07/2005)
Pro powermetalový svět je to velká událost. Po nekonečných pěti letech se na scénu vrací projekt DEMONS & WIZARDS, v němž své síly spojily zpěvák Hansi Kürsch z BLIND GUARDIAN (BG) a kytarista Jon Schaffer z ICED EARTH (IE). Hlavní roli v tomto napjatě vyhlíženém comebacku hraje album „Touched By The Crimson King“, které nemůže zklamat žádného stoupence hutné a melodické heavy muziky. Spark tento významný akt nemohl nechat bez povšimnutí, proto rozhovoru s Hansim Kürschem věnoval dvě celé strany aktuálního čísla. Vzhledem k tomu, že novinkové album BG je již ve stádiu příprav a ani IE nebudou s následovníkem "The Glorious Burden" příliš otálet, je totiž dost dobře možné, že na další desku DEMONS & WIZARDS budeme znovu čekat půl desetiletí.
Předpokládány úspěch
Hansi, když jsem se tě v létě roku 2002 ptal na tvůj názor na první album DEMONS & WIZARDS, uzemnil jsi mě odpovědí, že se jedná "jen" o dva roky starou nahrávku, a tudíž zatím nejsi schopen ji nezaujatě hodnotit. Letos uběhlo od vydání debutu DEMONS & WIZARDS již pět let. Je to postačující časová vzdálenost, aby ses za ním dokázal objektivně ohlédnout?
Domnívám se, že ano. Pět let je na zklidnění emocí dostatečně dlouhá doba. Potřeba časového odstupu ale není jen případ první desky DEMONS & WIZARDS. Každé album, které nahraji, můžu patřičně okomentovat až po mnoha letech od jeho vydání. Potřebují získat určitý náhled a zařadit si desku do kontextu celé diskografie, teprve pak jsem schopen vyvážené sebereflexe. Dnes si o debutu DEMONS & WIZARDS myslím, že je to skvělé album, které se však nevyvarovalo několika velkých chyb. A to především v konstrukci některých skladeb a v produkci. I tak se ale jedná o nesmírně silnou heavymetalovou nahrávku s velmi intenzivní, temnou atmosférou. Když si uvědomím, že to bylo vůbec poprvé, co jsme s Jonem dali něco dohromady, považuji výsledek téměř za zázrak.
V recenzi na "Touched By The Crimson King" jsem nazval DEMONS & WIZARDS powermetalovým kultem. Vedla mě k tomu skutečnost, že jste byli v minulých letech hodně diskutovaní, přestože jste nevyvíjeli žádnou aktivitu. Jak se ti to označení zamlouvá?
Líbí se mi, cítím to úplně stejně. Jsem rád, že se nám podařilo udržet DEMONS & WIZARDS stranou metalového mainstreamu, do něhož patří jak IE, tak i BG. Těší mě, že jsem členem projektu, o kterém toho kromě skutečných znalců metalového prostředí skoro nikdo příliš mnoho neví. Rádi bychom tento status DEMONS & WIZARDS udrželi co možná nejdéle.
Štěstí v neštěstí
Teď trochu blíže k nové desce. Kdy jste na ní začali pracovat, jak dlouho vám práce trvala a hlavně kdo dal prvotní impuls k jejímu vzniku – ty nebo Jon?
Byl to Jon. On byl ten, kdo věci rozpohyboval. Na materiálu pro Touched By The Crimson King začal dělat už během příprav posledního alba IE The Glorious Burden. Vesmě se ale nejednalo o tvorbu nových kompozic. Jon spíše jen probíral staré pásky a revidoval věci, které původně zamýšlel použít pro IE. Nejednalo se ale o nějaký odpad, ty nápady byly dobré, Jonovi se prostě jen nehodily do koncepce. Třeba proto, že pro ně nedokázal vymyslet vhodné vokální linky. Skladby jako Dorian nebo The Gunslinger pocházejí právě z tohoto období a původně byly určeny pro poslední desky IE.
Kdy ses do komponování zapojil ty?
Jon mi útržky skladeb, které dal dohromady, poslal někdy v lednu roku 2003 a předpokládal, že mu je dokončené pošlu zpět nejpozději do dvou měsíců. Já jsem byl ale tehdy velmi zaneprázdněný, proto mi tento materiál skoro rok ležel v zásuvce. Naplno jsem se do práce na Touched By The Crimson King vrhl až koncem roku 2003, kdy jsem dokončil veškeré aktivity s BG.
Jestli se nepletu, v té době měl pro změnu Jon těsně před vydáním „The Glorious Burden“, takže na DEMONS & WIZARDS zřejmě neměl nejmenší pomyšlení.
Máš pravdu. Tím se celá věc opět pozdržela o celý rok. V té době jsem pomalu začal propadat beznaději, že se nám album vůbec nepodaří dokončit.
Až přišly nešťastné Jonovy problémy se zády, kvůli nimž musel zrušit podstatnou část koncertního turné IE…
Přesně tak. Zní to krutě, ale nebýt Jonových zdravotních potíží, nevím, jak dlouho by fanoušci na desku DEMONS & WIZARDS ještě čekali. Jak se říká, měli jsme štěstí v neštěstí. Někdo tam nahoře ale asi chtěl, aby to tak bylo. Celou druhou půlku loňského roku jsme tak strávili nad tím, abychom nahrávku konečně dotáhli do konce. Když to tak shrnu, já jsem na desce pracoval asi šest měsíců v období svou let, Jon nad ní strávil přibližně stejný čas, ale v období tří let.
Mimochodem, jako to vypadá s Jonovým zdravotním stavem? Cítí se už lépe?
On už nikdy nebude úplně v pořádku. Jeho záda dostala v posledních letech hodně zabrat, což na nich zanechalo trvalé následky. V současnosti se mu ale daří celkem dobře, denně cvičí a chodí na rehabilitace. Tím se jeho problémy udržují v únosných mezích. Největší změnou je, že do sebe nemusí cpát tuny prášků proti bolesti, jak to dělal loni v létě, když mu bylo nejhůř. Jon si teď několik měsíců odpočinul a jeho stav se rapidně zlepšil. Řekl bych dokonce, že je vy výborné formě. Pevně věřím, že už brzy začne zase pravidelně koncertovat.
Teorie chladných hlav
Podle mého názoru není mezi první a druhou deskou DEMONS & WIZARDS po hudební stránce příliš mnoho zásadních rozdílů. Aktuální opus přirozeně navazuje na debut. Cítíš to stejně?
Souhlasím s tebou jen na půl. Samozřejmě se jedná o přirozený vývoj, nic jsme s Jonem nelámali přes koleno. Naším cílem bylo plynule pokračovat v tom, co jsme začali před pěti lety. Zároveň si ale myslím, že na novince je toho spousta jinak než na první desce. Velmi signifikantní rozdíl je například v použití akustických kytar. S Jonem jsme zjistili, že právě pomalé akustické pasáže jsou nejlepším způsobem, jak propojit rytmiku IE s hlasem BG. Proto se tyto vsuvky vyskytují ve většině nových skladeb. Touched By The Crimson King rovněž není tak temné, jako byl jeho předchůdce. Obsahuje mnohem víc pozitivních vibrací. Další rozdíl je v pestrosti obou desek. Zatímco na debutu šly skoro všechny skladby jedním směrem, na novince najdeš jak emocionální, melancholické věci, tak i věci temné a trashové. A také si myslím, že přestože má album znovu hodně z IE a BG, nachází se na něm i řada momentů, které můžou být brány jako poznávací znamení DEMONS & WIZARDS.
Vraťme se ale ještě ke stáří jednotlivých kompozic. V úvodu jsi uvedl, že některé věci měly být původně použity pro IE. Zmínil jsi Dorian a The Gunslinger. Mé uši mi ale říkají, že těch skladeb, které jako by vypadly z přihrádky s nápisem "Ledová země", je na desce mnohem víc.
Taky mám ten pocit (smích). Instrumentální stránka alba byla ale pevně v režii Jona. Bylo jen na něm, jaké ze svých starších nápadů použije. Já se třeba domnívám, že i titulní song Crimson King nebo skladba Seize The Day musely být napsány už hodně dávno. Duch raných IE je z nich cítit víc než silně. Nicméně můžu ti odpřísáhnout, že Wicked Witch nebo Beneath These Wawes jsou zbrusu nové a byly zkomponovány speciálně pro novou desku DEMONS & WIZARDS. Rovněž mi můžeš věřit, že se na albu nenacházejí žádné přebytky z BG. Já nemám ve zvyku skládat do zásoby. Co napíšu, to hned většinou použiji.
Následující otázku jsem již položil mnoha hudebníkům, kteří novou deskou obhajovali povedený předchozí počin. Od většiny z nich se mi ale dostalo vyhýbavé odpovědi. Snad budeš upřímnější. Cítili jste při práci na novince zvýšený tlak od médií, fanoušků či vydávající firmy vzhledem k úspěchu debutu?
Ne, žádný podobný tlak jsem nepociťoval a myslím, že Jon na tom byl stejně. Velká očekávání ze strany veřejnosti nás už za ta léta v hudebním kolotoči nemůžou rozhodit. Nevím jak to říct, ale ale já i Jon jsme na pochvalné reakce jednoduše zvyklí z našich domovských kapel. Proto jsme k tvorbě Touched By The Crimson King přistupovali s naprosto chladnými hlavami. Nicméně úplně bez nervů se nahrávání neobešlo. Já osobně jsem cítil velké napětí kvůli nedostatku času. V době, kdy jsme byli ve studiu, se totiž právě rozjížděly přípravy nového alba BG. Byl jsem proto nucen dodělat své vokály pro DEMONS & WIZARDS nejpozději do konce roku 2004. Pak by pro mě bylo velmi obtížné Touched By The Crimson King dokončit. Z toho důvodu se má přítomnost ve studiu smrskla pouze na čas nezbytně nutný k nahrávání vokálů. Abych vše stihl, dělal jsem deset dní od rána do noci. To byl pro mě obrovský tlak. Jsem velký perfekcionista a navzdory tomu, ýe jsem byl tlačen jinými povinnostmi, jsem nechtěl nic uspěchat ani ošidit.
Výjimečné přátelství
Pokud vím, Jon Schaffer je velmi autoritativní osobnost a o svých hudebních nápadech nerad s někým diskutuje. Bývalý zpěvák IE Matt Barlow by ti o tom mohl hodiny vyprávět. Můžeš přiblížit, jak konkrétně tvůrčí spolupráce mezi tebou a Jonem probíhá? Jde všechno hladce nebo se občas i pohádáte?
Neřekl bych, že se hádáme, někdy si jen trochu ostřeji vyměňujeme argumenty. (smích) Je to ale málokdy. Na směřování DEMONS & WIZARDS máme stejný názor, proto jsou naše představy v devadesáti procentech případů shodné. Naše kompetence v kompozičním procesu jsou striktně vymezené. Jon kontroluje mě a mé vokální linky, já naopak dohlížím na něj, když píše muziku. Dalo by se ale říci, že v otázkách základů skladeb, kytar a celého zvuku má poslední slovo on. V otázkách melodií, vokálů, aranžmá a textů mám právo veta pro změnu já.
Po světe běhá spousta talentovaných muzikantů. Čím si vysvětluješ, že sis do noty kápl právě s Jonem? V čem je pro tebe jiný než ostatní?
Můj vztah s Jonem je výjimečný v tom, že naše přátelství nebylo nikdy postaveno pouze na hudebních zájmech. Nespřátelili jsme se proto, abychom spolu hudebně tvořili. Nejdřív jsem se dali dohromady a až pak nás napadlo něco spolu udělat. Já a Jon jsme se poprvé viděli v roce 1991, když spolu BG i IE společně koncertovali. Naše kamarádství jsme dlouho drželi daleko od muziky. Ke vzniku DEMONS & WIZARDS došlo čistě náhodou. Jeden večer jsme se strašně opili a další den měli děsnou kocovinu. Někdy v poledne jsme tedy zašli do zkušebny BG, abychom se trochu vyblbli a zapomněli na tu hroznou bolest hlavy. Začali jsme spolu jamovat a zjistili, že mezi námi panuje zvláštní hudební chemie. Tím byly základy DEMONS & WIZARDS položeny. Bizarní historka, co říkáš?
Ani ne, z alkoholového opojení vznikla spousta velkých věcí. Spíš by mě zajímalo jestli si s Jonem i dnes dokážete povídat také o jiných tématech, než je muzika. CO dalšího máte kromě hudby společné?
Vášeň pro heavy metal je pochopitelně speciální část našeho přátelství, ale není to to jediné, co nás spojuje. Bavíme se spolu o spoustě věcí. O byznysu, o autech, o sportu. O ženských, prostě o všech normálních věcech, které zajímají chlapy kolem čtyřicítky. (smích)
Droga jménem napětí
V textech „Touched By The Crimson King“ se po delší době znovu projevila tvá fascinace Stephenem Kingem. Co tě na tomto spisovateli nejvíc přitahuje a která jeho díla patří mezi tvá nejoblíbenější?
Nejoblíbenější je jednoznačně "Temná Věž", o tom není pochyb. Mám ale rád skoro všechna jeho díla. Před lety jsem na čas s Kingem ztratil kontakt, ale poté co jsem se znovu vrátil do ságy "Temná věž", jsem si ho zase zamiloval. Myslím, že jeho nejsilnější stránkou je jedinečná schopnost konstruovat příběh. Jeho smysl pro detail a gradaci atmosféry je naprosto úchvatný. Kingovy knihy mají v sobě mají neodolatelné kouzlo a baví mě od začátku až do konce. On je schopný – podobně jako Tolkien, ale trochu jinak – vytvořit svět, o kterém si myslíš že je skutečný, a naprosto tě do něj vtáhnout. K jeho postavám získáš respekt, protože máš pocit, že jsou reálné. To je nesmírně vzrušující.
Stephen King je mistrem ponurých emocí. Bojíš se rád?
Ano, miluji to. Mám rád, když se mi u čtení svírá hrdlo a já ani v nejmenším netuším, jak se věci dál vyvinou. Tohle napětí ke svému životu potřebuji, je to jako droga. Nelíbí se mi příliš brutální věci, nicméně příběhy, u kterých mi běhá mráz po zádech, mě nesmírně přitahují.
Proč se lidé podle tebe vůbec tak rádi bojí? Proč čtou děsivé knihy a sledují horory? Vždyť by přece stačilo pustit si večerní zprávy.
To je fakt, zejména v poslední době jsou každé zprávy jeden velký thriller. Ale pozor, sledování filmu pro mě znamená úplně něco jiného než četba knihy. Vizuální stránka, kterou vytvořil někdo jiný, tě nikdy nevyděsí tak jako to, co si sám představíš. Pro mě jsou filmy zábavou a odlehčením, knížky však beru smrtelně vážně. Psaný příběh ti dává mnohem víc možností intenzivního prožitku. Film je oproti tomu strašně plytký. Jsi prakticky jen nucený sníst to, co navaří někdo jiný.
Slepý strážce na cestě
Na podporu první desky odehráli DEMONS & WIZARDS pouze několik koncertů. Existuje šance, že se tentokrát dočkáme dalšího turné?
Na tuto otázku ti teď nedokážu odpovědět. Jisté je, že příštích osm až dvanáct měsíců se budu intenzivně věnovat BG, takže po tuto dobu jsou jakékoliv koncertní aktivity DEMONS & WIZARDS naprosto vyloučené. Jedinou šanci pro DEMONS & WIZARDS tak vidím v účasti na letních festivalech. Letos ale určitě ne, možná příští rok.
Celý rozhovor kolem toho chodíme. Dále už to nevydržím. Co mi můžeš v současné době říct o připravované novince BG? Jak bude nový materiál znít?
Stejně jako v případě DEMONS & WIZARDS se bude jednat o přirozený vývoj. Nečekej žádné drastické změny. Budeme pokračovat v tom, co jsme dělali na posledních třech albech. Nehodláme ale kopírovat žádnou z našich předchozích nahrávek, nebudeme dělat krok dozadu, jak to po nás lidé často chtějí. Album bude rovněž obsahovat pár překvapení, songy budou více intenzivní a méně pompézní než na A Night At The Opera. Řekl bych, že se bude jednat o progresivní album neprogresivní metalové kapely. Mělo by vyjí u NUCLEAR BLAST někdy na přelomu roku.
Bude se jednat o album koncepční?
Koncept to určitě nebude. O textech jsem ale vzhledem k vytížení s DEMONS & WIZARDS ještě nepřemýšlel. Mám v hlavě pár témat a jedním z nich je opětovný návrat k "Temné věži". Víc ale momentálně vážně nevím. Proto bych to nerad rozváděl a pletl fanouškům hlavu.
BG jsou nyní v dost ošemetné situaci. Po odchodu Thomena Staucha jste se ocitli bez bubeníka. Přiznám se, že při poslechu „Touched By The Crimson King“ mě několikrát napadlo, že by bylo krásné, kdyby sestavu BG doplnil jedinečný Bobby Jarzombek.
Není pochyb o tom, že Bobby je jedním z nejlepších bubeníků na světě. Nepopírám, že na malý okamžik, na pouhé jedno mrknutí oka, jsem o jeho angažování do BG uvažoval. Nakonec jsem ale dospěl k závěru, že hledáme jiný typ bubeníka. Thomen měl ve své hře jistou magii, která je typická jen pro BG. V Bobbyho hře tento prvek trochu postrádám. Bobby je rychlý, silný, přesný, ale nehodí se pro BG. Potřebujeme najít někoho mezi Bobbym a Thomenem. Někoho, kdo sdílí hudební filozofii BG a zároveň je brilantní po technické stránce. Stále takového člověka hledáme…
Na konec jedna nehudební
Lidé ve Francii a Holandsku před časem v referendu odmítli ratifikovat Evropskou ústavu. Hodně se mluví o tom, že stabilita celé EU je nyní ohrožena. Jak to vidí Hansi Kürsch?
Nemyslím si, že by Unie byla v ohrožení. Osobně považuji za velmi důležité postavit silnou evropskou komunitu jako protiváhu USA. Je zřejmé, že EU bude mít vždy hodně odpůrců, ale co se týče mě, budu tuto myšlenku stále podporovat. Až lidé pochopí a na vlastní kůži zažijí, že život ve společenství je pro ně jednodušší, nebudou se tomu bránit. Ale na druhou stranu každý národ by si měl v i v EU udržet stejnou míru svobody a suverenity, na jakou byl dosud zvyklý. Celá věc by proto měla být dělána mnohem citlivěji, než jak tomu bylo v případě některých nově příchozích států, ČR nevyjímaje. EU se podle mě rozrůstá moc rychle, některé změny jsou dělány příliš hekticky. To je i případ ústavy, která je pro EU sice důležitá, ale nebyla dobře připravená. A lidé nejsou hloupí, proto ji v některých státech odmítli.
Autor: David Plšek
Zdroj: Spark (7/2005)
Pro powermetalový svět je to velká událost. Po nekonečných pěti letech se na scénu vrací projekt DEMONS & WIZARDS, v němž své síly spojily zpěvák Hansi Kürsch z BLIND GUARDIAN (BG) a kytarista Jon Schaffer z ICED EARTH (IE). Hlavní roli v tomto napjatě vyhlíženém comebacku hraje album „Touched By The Crimson King“, které nemůže zklamat žádného stoupence hutné a melodické heavy muziky. Spark tento významný akt nemohl nechat bez povšimnutí, proto rozhovoru s Hansim Kürschem věnoval dvě celé strany aktuálního čísla. Vzhledem k tomu, že novinkové album BG je již ve stádiu příprav a ani IE nebudou s následovníkem "The Glorious Burden" příliš otálet, je totiž dost dobře možné, že na další desku DEMONS & WIZARDS budeme znovu čekat půl desetiletí.
Předpokládány úspěch
Hansi, když jsem se tě v létě roku 2002 ptal na tvůj názor na první album DEMONS & WIZARDS, uzemnil jsi mě odpovědí, že se jedná "jen" o dva roky starou nahrávku, a tudíž zatím nejsi schopen ji nezaujatě hodnotit. Letos uběhlo od vydání debutu DEMONS & WIZARDS již pět let. Je to postačující časová vzdálenost, aby ses za ním dokázal objektivně ohlédnout?
Domnívám se, že ano. Pět let je na zklidnění emocí dostatečně dlouhá doba. Potřeba časového odstupu ale není jen případ první desky DEMONS & WIZARDS. Každé album, které nahraji, můžu patřičně okomentovat až po mnoha letech od jeho vydání. Potřebují získat určitý náhled a zařadit si desku do kontextu celé diskografie, teprve pak jsem schopen vyvážené sebereflexe. Dnes si o debutu DEMONS & WIZARDS myslím, že je to skvělé album, které se však nevyvarovalo několika velkých chyb. A to především v konstrukci některých skladeb a v produkci. I tak se ale jedná o nesmírně silnou heavymetalovou nahrávku s velmi intenzivní, temnou atmosférou. Když si uvědomím, že to bylo vůbec poprvé, co jsme s Jonem dali něco dohromady, považuji výsledek téměř za zázrak.
V recenzi na "Touched By The Crimson King" jsem nazval DEMONS & WIZARDS powermetalovým kultem. Vedla mě k tomu skutečnost, že jste byli v minulých letech hodně diskutovaní, přestože jste nevyvíjeli žádnou aktivitu. Jak se ti to označení zamlouvá?
Líbí se mi, cítím to úplně stejně. Jsem rád, že se nám podařilo udržet DEMONS & WIZARDS stranou metalového mainstreamu, do něhož patří jak IE, tak i BG. Těší mě, že jsem členem projektu, o kterém toho kromě skutečných znalců metalového prostředí skoro nikdo příliš mnoho neví. Rádi bychom tento status DEMONS & WIZARDS udrželi co možná nejdéle.
Štěstí v neštěstí
Teď trochu blíže k nové desce. Kdy jste na ní začali pracovat, jak dlouho vám práce trvala a hlavně kdo dal prvotní impuls k jejímu vzniku – ty nebo Jon?
Byl to Jon. On byl ten, kdo věci rozpohyboval. Na materiálu pro Touched By The Crimson King začal dělat už během příprav posledního alba IE The Glorious Burden. Vesmě se ale nejednalo o tvorbu nových kompozic. Jon spíše jen probíral staré pásky a revidoval věci, které původně zamýšlel použít pro IE. Nejednalo se ale o nějaký odpad, ty nápady byly dobré, Jonovi se prostě jen nehodily do koncepce. Třeba proto, že pro ně nedokázal vymyslet vhodné vokální linky. Skladby jako Dorian nebo The Gunslinger pocházejí právě z tohoto období a původně byly určeny pro poslední desky IE.
Kdy ses do komponování zapojil ty?
Jon mi útržky skladeb, které dal dohromady, poslal někdy v lednu roku 2003 a předpokládal, že mu je dokončené pošlu zpět nejpozději do dvou měsíců. Já jsem byl ale tehdy velmi zaneprázdněný, proto mi tento materiál skoro rok ležel v zásuvce. Naplno jsem se do práce na Touched By The Crimson King vrhl až koncem roku 2003, kdy jsem dokončil veškeré aktivity s BG.
Jestli se nepletu, v té době měl pro změnu Jon těsně před vydáním „The Glorious Burden“, takže na DEMONS & WIZARDS zřejmě neměl nejmenší pomyšlení.
Máš pravdu. Tím se celá věc opět pozdržela o celý rok. V té době jsem pomalu začal propadat beznaději, že se nám album vůbec nepodaří dokončit.
Až přišly nešťastné Jonovy problémy se zády, kvůli nimž musel zrušit podstatnou část koncertního turné IE…
Přesně tak. Zní to krutě, ale nebýt Jonových zdravotních potíží, nevím, jak dlouho by fanoušci na desku DEMONS & WIZARDS ještě čekali. Jak se říká, měli jsme štěstí v neštěstí. Někdo tam nahoře ale asi chtěl, aby to tak bylo. Celou druhou půlku loňského roku jsme tak strávili nad tím, abychom nahrávku konečně dotáhli do konce. Když to tak shrnu, já jsem na desce pracoval asi šest měsíců v období svou let, Jon nad ní strávil přibližně stejný čas, ale v období tří let.
Mimochodem, jako to vypadá s Jonovým zdravotním stavem? Cítí se už lépe?
On už nikdy nebude úplně v pořádku. Jeho záda dostala v posledních letech hodně zabrat, což na nich zanechalo trvalé následky. V současnosti se mu ale daří celkem dobře, denně cvičí a chodí na rehabilitace. Tím se jeho problémy udržují v únosných mezích. Největší změnou je, že do sebe nemusí cpát tuny prášků proti bolesti, jak to dělal loni v létě, když mu bylo nejhůř. Jon si teď několik měsíců odpočinul a jeho stav se rapidně zlepšil. Řekl bych dokonce, že je vy výborné formě. Pevně věřím, že už brzy začne zase pravidelně koncertovat.
Teorie chladných hlav
Podle mého názoru není mezi první a druhou deskou DEMONS & WIZARDS po hudební stránce příliš mnoho zásadních rozdílů. Aktuální opus přirozeně navazuje na debut. Cítíš to stejně?
Souhlasím s tebou jen na půl. Samozřejmě se jedná o přirozený vývoj, nic jsme s Jonem nelámali přes koleno. Naším cílem bylo plynule pokračovat v tom, co jsme začali před pěti lety. Zároveň si ale myslím, že na novince je toho spousta jinak než na první desce. Velmi signifikantní rozdíl je například v použití akustických kytar. S Jonem jsme zjistili, že právě pomalé akustické pasáže jsou nejlepším způsobem, jak propojit rytmiku IE s hlasem BG. Proto se tyto vsuvky vyskytují ve většině nových skladeb. Touched By The Crimson King rovněž není tak temné, jako byl jeho předchůdce. Obsahuje mnohem víc pozitivních vibrací. Další rozdíl je v pestrosti obou desek. Zatímco na debutu šly skoro všechny skladby jedním směrem, na novince najdeš jak emocionální, melancholické věci, tak i věci temné a trashové. A také si myslím, že přestože má album znovu hodně z IE a BG, nachází se na něm i řada momentů, které můžou být brány jako poznávací znamení DEMONS & WIZARDS.
Vraťme se ale ještě ke stáří jednotlivých kompozic. V úvodu jsi uvedl, že některé věci měly být původně použity pro IE. Zmínil jsi Dorian a The Gunslinger. Mé uši mi ale říkají, že těch skladeb, které jako by vypadly z přihrádky s nápisem "Ledová země", je na desce mnohem víc.
Taky mám ten pocit (smích). Instrumentální stránka alba byla ale pevně v režii Jona. Bylo jen na něm, jaké ze svých starších nápadů použije. Já se třeba domnívám, že i titulní song Crimson King nebo skladba Seize The Day musely být napsány už hodně dávno. Duch raných IE je z nich cítit víc než silně. Nicméně můžu ti odpřísáhnout, že Wicked Witch nebo Beneath These Wawes jsou zbrusu nové a byly zkomponovány speciálně pro novou desku DEMONS & WIZARDS. Rovněž mi můžeš věřit, že se na albu nenacházejí žádné přebytky z BG. Já nemám ve zvyku skládat do zásoby. Co napíšu, to hned většinou použiji.
Následující otázku jsem již položil mnoha hudebníkům, kteří novou deskou obhajovali povedený předchozí počin. Od většiny z nich se mi ale dostalo vyhýbavé odpovědi. Snad budeš upřímnější. Cítili jste při práci na novince zvýšený tlak od médií, fanoušků či vydávající firmy vzhledem k úspěchu debutu?
Ne, žádný podobný tlak jsem nepociťoval a myslím, že Jon na tom byl stejně. Velká očekávání ze strany veřejnosti nás už za ta léta v hudebním kolotoči nemůžou rozhodit. Nevím jak to říct, ale ale já i Jon jsme na pochvalné reakce jednoduše zvyklí z našich domovských kapel. Proto jsme k tvorbě Touched By The Crimson King přistupovali s naprosto chladnými hlavami. Nicméně úplně bez nervů se nahrávání neobešlo. Já osobně jsem cítil velké napětí kvůli nedostatku času. V době, kdy jsme byli ve studiu, se totiž právě rozjížděly přípravy nového alba BG. Byl jsem proto nucen dodělat své vokály pro DEMONS & WIZARDS nejpozději do konce roku 2004. Pak by pro mě bylo velmi obtížné Touched By The Crimson King dokončit. Z toho důvodu se má přítomnost ve studiu smrskla pouze na čas nezbytně nutný k nahrávání vokálů. Abych vše stihl, dělal jsem deset dní od rána do noci. To byl pro mě obrovský tlak. Jsem velký perfekcionista a navzdory tomu, ýe jsem byl tlačen jinými povinnostmi, jsem nechtěl nic uspěchat ani ošidit.
Výjimečné přátelství
Pokud vím, Jon Schaffer je velmi autoritativní osobnost a o svých hudebních nápadech nerad s někým diskutuje. Bývalý zpěvák IE Matt Barlow by ti o tom mohl hodiny vyprávět. Můžeš přiblížit, jak konkrétně tvůrčí spolupráce mezi tebou a Jonem probíhá? Jde všechno hladce nebo se občas i pohádáte?
Neřekl bych, že se hádáme, někdy si jen trochu ostřeji vyměňujeme argumenty. (smích) Je to ale málokdy. Na směřování DEMONS & WIZARDS máme stejný názor, proto jsou naše představy v devadesáti procentech případů shodné. Naše kompetence v kompozičním procesu jsou striktně vymezené. Jon kontroluje mě a mé vokální linky, já naopak dohlížím na něj, když píše muziku. Dalo by se ale říci, že v otázkách základů skladeb, kytar a celého zvuku má poslední slovo on. V otázkách melodií, vokálů, aranžmá a textů mám právo veta pro změnu já.
Po světe běhá spousta talentovaných muzikantů. Čím si vysvětluješ, že sis do noty kápl právě s Jonem? V čem je pro tebe jiný než ostatní?
Můj vztah s Jonem je výjimečný v tom, že naše přátelství nebylo nikdy postaveno pouze na hudebních zájmech. Nespřátelili jsme se proto, abychom spolu hudebně tvořili. Nejdřív jsem se dali dohromady a až pak nás napadlo něco spolu udělat. Já a Jon jsme se poprvé viděli v roce 1991, když spolu BG i IE společně koncertovali. Naše kamarádství jsme dlouho drželi daleko od muziky. Ke vzniku DEMONS & WIZARDS došlo čistě náhodou. Jeden večer jsme se strašně opili a další den měli děsnou kocovinu. Někdy v poledne jsme tedy zašli do zkušebny BG, abychom se trochu vyblbli a zapomněli na tu hroznou bolest hlavy. Začali jsme spolu jamovat a zjistili, že mezi námi panuje zvláštní hudební chemie. Tím byly základy DEMONS & WIZARDS položeny. Bizarní historka, co říkáš?
Ani ne, z alkoholového opojení vznikla spousta velkých věcí. Spíš by mě zajímalo jestli si s Jonem i dnes dokážete povídat také o jiných tématech, než je muzika. CO dalšího máte kromě hudby společné?
Vášeň pro heavy metal je pochopitelně speciální část našeho přátelství, ale není to to jediné, co nás spojuje. Bavíme se spolu o spoustě věcí. O byznysu, o autech, o sportu. O ženských, prostě o všech normálních věcech, které zajímají chlapy kolem čtyřicítky. (smích)
Droga jménem napětí
V textech „Touched By The Crimson King“ se po delší době znovu projevila tvá fascinace Stephenem Kingem. Co tě na tomto spisovateli nejvíc přitahuje a která jeho díla patří mezi tvá nejoblíbenější?
Nejoblíbenější je jednoznačně "Temná Věž", o tom není pochyb. Mám ale rád skoro všechna jeho díla. Před lety jsem na čas s Kingem ztratil kontakt, ale poté co jsem se znovu vrátil do ságy "Temná věž", jsem si ho zase zamiloval. Myslím, že jeho nejsilnější stránkou je jedinečná schopnost konstruovat příběh. Jeho smysl pro detail a gradaci atmosféry je naprosto úchvatný. Kingovy knihy mají v sobě mají neodolatelné kouzlo a baví mě od začátku až do konce. On je schopný – podobně jako Tolkien, ale trochu jinak – vytvořit svět, o kterém si myslíš že je skutečný, a naprosto tě do něj vtáhnout. K jeho postavám získáš respekt, protože máš pocit, že jsou reálné. To je nesmírně vzrušující.
Stephen King je mistrem ponurých emocí. Bojíš se rád?
Ano, miluji to. Mám rád, když se mi u čtení svírá hrdlo a já ani v nejmenším netuším, jak se věci dál vyvinou. Tohle napětí ke svému životu potřebuji, je to jako droga. Nelíbí se mi příliš brutální věci, nicméně příběhy, u kterých mi běhá mráz po zádech, mě nesmírně přitahují.
Proč se lidé podle tebe vůbec tak rádi bojí? Proč čtou děsivé knihy a sledují horory? Vždyť by přece stačilo pustit si večerní zprávy.
To je fakt, zejména v poslední době jsou každé zprávy jeden velký thriller. Ale pozor, sledování filmu pro mě znamená úplně něco jiného než četba knihy. Vizuální stránka, kterou vytvořil někdo jiný, tě nikdy nevyděsí tak jako to, co si sám představíš. Pro mě jsou filmy zábavou a odlehčením, knížky však beru smrtelně vážně. Psaný příběh ti dává mnohem víc možností intenzivního prožitku. Film je oproti tomu strašně plytký. Jsi prakticky jen nucený sníst to, co navaří někdo jiný.
Slepý strážce na cestě
Na podporu první desky odehráli DEMONS & WIZARDS pouze několik koncertů. Existuje šance, že se tentokrát dočkáme dalšího turné?
Na tuto otázku ti teď nedokážu odpovědět. Jisté je, že příštích osm až dvanáct měsíců se budu intenzivně věnovat BG, takže po tuto dobu jsou jakékoliv koncertní aktivity DEMONS & WIZARDS naprosto vyloučené. Jedinou šanci pro DEMONS & WIZARDS tak vidím v účasti na letních festivalech. Letos ale určitě ne, možná příští rok.
Celý rozhovor kolem toho chodíme. Dále už to nevydržím. Co mi můžeš v současné době říct o připravované novince BG? Jak bude nový materiál znít?
Stejně jako v případě DEMONS & WIZARDS se bude jednat o přirozený vývoj. Nečekej žádné drastické změny. Budeme pokračovat v tom, co jsme dělali na posledních třech albech. Nehodláme ale kopírovat žádnou z našich předchozích nahrávek, nebudeme dělat krok dozadu, jak to po nás lidé často chtějí. Album bude rovněž obsahovat pár překvapení, songy budou více intenzivní a méně pompézní než na A Night At The Opera. Řekl bych, že se bude jednat o progresivní album neprogresivní metalové kapely. Mělo by vyjí u NUCLEAR BLAST někdy na přelomu roku.
Bude se jednat o album koncepční?
Koncept to určitě nebude. O textech jsem ale vzhledem k vytížení s DEMONS & WIZARDS ještě nepřemýšlel. Mám v hlavě pár témat a jedním z nich je opětovný návrat k "Temné věži". Víc ale momentálně vážně nevím. Proto bych to nerad rozváděl a pletl fanouškům hlavu.
BG jsou nyní v dost ošemetné situaci. Po odchodu Thomena Staucha jste se ocitli bez bubeníka. Přiznám se, že při poslechu „Touched By The Crimson King“ mě několikrát napadlo, že by bylo krásné, kdyby sestavu BG doplnil jedinečný Bobby Jarzombek.
Není pochyb o tom, že Bobby je jedním z nejlepších bubeníků na světě. Nepopírám, že na malý okamžik, na pouhé jedno mrknutí oka, jsem o jeho angažování do BG uvažoval. Nakonec jsem ale dospěl k závěru, že hledáme jiný typ bubeníka. Thomen měl ve své hře jistou magii, která je typická jen pro BG. V Bobbyho hře tento prvek trochu postrádám. Bobby je rychlý, silný, přesný, ale nehodí se pro BG. Potřebujeme najít někoho mezi Bobbym a Thomenem. Někoho, kdo sdílí hudební filozofii BG a zároveň je brilantní po technické stránce. Stále takového člověka hledáme…
Na konec jedna nehudební
Lidé ve Francii a Holandsku před časem v referendu odmítli ratifikovat Evropskou ústavu. Hodně se mluví o tom, že stabilita celé EU je nyní ohrožena. Jak to vidí Hansi Kürsch?
Nemyslím si, že by Unie byla v ohrožení. Osobně považuji za velmi důležité postavit silnou evropskou komunitu jako protiváhu USA. Je zřejmé, že EU bude mít vždy hodně odpůrců, ale co se týče mě, budu tuto myšlenku stále podporovat. Až lidé pochopí a na vlastní kůži zažijí, že život ve společenství je pro ně jednodušší, nebudou se tomu bránit. Ale na druhou stranu každý národ by si měl v i v EU udržet stejnou míru svobody a suverenity, na jakou byl dosud zvyklý. Celá věc by proto měla být dělána mnohem citlivěji, než jak tomu bylo v případě některých nově příchozích států, ČR nevyjímaje. EU se podle mě rozrůstá moc rychle, některé změny jsou dělány příliš hekticky. To je i případ ústavy, která je pro EU sice důležitá, ale nebyla dobře připravená. A lidé nejsou hloupí, proto ji v některých státech odmítli.
Autor: David Plšek
Zdroj: Spark (7/2005)
diskografie alba 
diskografie singly diskografie covery a tributy diskografie sólo projekty